Jasper NP a Icefieald parkway, 13.09. - 18.09.2013

Všem moc děkujeme za komentáře a omlouváme se za zpravodajskou prodlevu :-) Zato teď Vám to vynahradíme. Jak že to tedy bylo dál? ...hory, sluníčko, zvířátka a větší veselá českomoravská parta, no prostě super!

Opět čeně označené naše cestičky vyšlapané :-)

Z Yoho NP jsme vyrazili po Icefield parkway do národního parku Jasper. Icefield parkway je „dálnice“, která oba parky spojuje a člověk se po cestě tak kochá, že má co dělat, aby udržel aspoň jedno oko na silnici – hory a ledovce, kam se podíváš! Evča si tu dokonce na jeden vyšlápla....nebojte řádně a obezřetně s průvodcem! 

Tak co řidiči a řidičky? To je výhled co?

Athabasca glacier za soumraku

Tady se odlamuje ledovec

Lávka pro turisty na ledovec

Evči první krok na ledovec, to červené na botách jsou "mačky" nebo co :-), prostě drábky, aby to neklouzalo :-)

Vyhlídková plošina bude otevřena 2014

Athabasca falls

Druhý den jsme dojeli do Jasperu a naše první cesta byla do infocentra, zkontrolovat počasí a koupit povolenku do kempu v horách během 3 denního výšlapu, který jsme plánovali. Počasí nevěstí nic dobrého a tak u mapy rokujeme, zda to místo za 3 dny stihneme za dva, načež nás osloví milý český hlas a rokuje s námi :-) To je Michal z Uherského Hradiště, který se k nám po krátkém diskutování přidává na trek. Jsme rádi za milou společnost a „adoptujem“ Míšu na celý pobyt v Jasperu :-) Zašli jsme na véču, po ní zajeli nakoupit a na krátkou podvečerní procházku k Mt. Edith Cavell omrknout ledovec. Potkali jsme tu dalšího super sviště hned na cestičce, jak nás zmerčil, začal pískat jak na lesy a varovat ostatní kdesi pod kamenama :-)

 

Kdo vidí sviště, ať se přihlásí

Nastal den D a nám dlouho očekávaný Skyline Trail. Celkem to bylo 50 km za 2 dny s jedním přenocováním v horách. Na cestu jak už jsme zmínili, jsme přibalili i Michala, to je ta 3 neznámá osůbka na fotkách :-) První den jsme vyrazili dost pozdě, protože start je jinde než cíl, a tak jsme nechali v cíli auto a snažili se stopem dostat na 40 km vzdálený cíl, což zabralo trošku času, ale nakonec nás dva indští sourozenci pobrali všechny 3 i s krosnama :-) Počasí bylo nádherné a hory jak namalované. Opět potkáváme sviště, ale tentokrát je to mnohem zábavnější, vůbec se nás nebojí a nepíská zděšením, hned u cesty sklízí travičku a vybírá se mezi trsy jen tu nejlepší, stojíme jak přimražený a zíráme něj, v tom si to šine k nám a sklízí mezi námi, zrovna se totiž ochomýtáme u těch nejlepších trsů, s klidem to oškube a vandruje si dál...no sladkej :-) Kolem 6h večer jsme došli do kempu a překvapivě se trousili lidi ještě po nás. 

 

"kuk, vůbec mě nezajímáte a uhněte z té travičky"

kocháme se!

blbnem :-)

Kemp jako z pohádky

Ty brány za námi jsou na zavěšení jídla, aby na něj medvěd nemohl :-)

Druhý den si počasí řeklo, že už jsme slunečných dní měli dost a tak špatná předpověď na zítra, přišla už dnes :( Pár panoramatických výhledů nám to přeci dopřálo, ale teplo a závětří hold vypadají jinak. Nejlepší přišlo na konec, těsně před cílem si hoši řekli, že značená cesta krásně pozvolná a šikoká, protože už jsme spojení s cyklostezkou, je nuda, a tak jsme šli zkratkou. Jak už to bývá, bylo to sice dál, zato horší cestou a tak jsme se po prudkém klesání a s odrovnanými kolenama (alespoň někteří jedinci) ocitli najednou na silnici, 2 km od cílové cedule a auta a nezbylo nám, než jít jak jinak než pro změnu do kopce „zpět“ do cíle. V cíli jsme narazili na asiaty, které jsme ráno nechali s úsměvem v pozadí a tetelili se, jak budeme v cíli dřív :-)

 

Výhled z nejvyššího bodu cesty zpět, na naši trasu

Tak nějak vypadá radost z dosašeného vrcholu :-)

Duha! Wow!

"Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to zato!" (J. Cimerman)

Na další den byl naplánován odpočinek v lázních, protože mělo být ošklivo. Jelikož ale ošklivo přišlo o den dříve. Ráno Evča zavelela, že se jde nejdřív na krátký trek a pak teprv valašit. Ale to si naběhla. Hoši ji poslali k šípku, že jim výšlap za poslední dva dny stačil a jdou vegetit. Naštěstí výšlap začínal a končil u lázní, takže si Evča dala single trail a hoši pánskou jízdu u bazénu. Michal se pak odpo odpojil na cestu zpět do Calgary a Kája si lázně zopakoval k večeru s Evčou ještě jednou :-)

Tak tohle si prosím hoši nechali ujít!

Miete Hot Springs....super relax

Záapd slunce cestou z lázní

Poslední den už nebylo počasí nic moc, vyrazili jsme k jezerům Maligne a Medicin, ale počasí nás brzo utvrdilo v tom, že už jsme v horách moc dlouho a odjíždíme směr Vancouver. 

 

Maligne lake

Medicine lake

Ke konci jsme také měli štěstí na zvířátka. Ochlazení vyhnalo zvěř z lesů. Karel s Michalem potkali na silnici stádo horských koz, na parkvišti u lázní jsme potkali pasoucí Elks, něco mezi jelenem a losem, druhý den jsme je dokonce potkali se pást ve městě u silnice. V kempu se nám kolem stanu prošel obří los a druhý den jsme na silnici u Maligne lake, potkali NAŠEHO PRVNÍHO MEDVĚDA ČERNÉHO!

Zde co jsme s toho chytli na foťák: 

"Víte co mi můžete?" :-)

Tak to vypadá, když přechází medvěd

A takhle, když mizí v křoví :-)