neděle 22. září 2013

Yoho NP, 11.09. - 13.09.2013

Jelikož se nám na poslední příspěvek objevili dva komentáře (pochvala :-)), posíláme nášup :-)
Z národního parku Banff jsme se vydali do malého národního parku Yoho. Máme ho sice po cestě zpět z Vancouveru, ale předpověď počasí je tak dobrá, že nepokoušíme štěstí a stavujeme se tam i nyní.

Mapa Parku, černou propiskou obtažená místa jsmě navštívili

Tady jsme bydleli, divoký hostel, bez elektřiny, ale naštěstí s teplou vodou - vše na plyn, v noci otevřené okno, abysme se neotrávili a boty nenechavat venku, aby je nerozkousal dikobraz a odpadky umývat, aby tam oknem nevlezl medvěd :-) Snad si správce dělá jen srandu :-)







První den věnujeme zatím nejdelší tůře v horách: Iceline trail, 23 km! Zvládli jsme ji překvapivě ve zdraví a pohodě a docela dobrém čase. Startujeme v 8:30 a v 16:30 už zevlujeme na parkovišti u vodopádů a čekáme tam než v 17:00 otevře naše ubytovna. Počasí bylo jak namalované, všude kolem hory, ledovce, vodopády...co víc si přát? Do seznamu přidáváme další zvířátko: Pika, taková malá horská myš s obrovskýma ušiskama :-)

Kochejte se s námi:

Takakkaw Falls, jedny z největších v Kanadě








Pika!



























Druhý den obdivujeme historii a technologii canadian pacific railway.

Průsmykem v horách cestou k Yoho a dále do Vancouveu, kde dnes vede trans kanada highway (dálnice napříč kanadou), dříve vedly koleje a tzv. Big Hill byl noční můrou strojvedoucích i cestujících. Bylo zde příliš prudké klesání, několik únikových cest pro vlaky, které se vymkly kontrole a bohužel i nějaké nehody. Vede tu krátká naučná stezka z dnešního autokempu, kde byl před cca 200 lety pracovní kemp dělníků pracujících na vybudování dráhy. Divíme se kudy dříve železnice vedla (dnes už tu koleje nejsou, ale spád cesty je znatelný dodnes), nacházíme podél cesty zrezlé kousky odpadané z mašinek a dokonce jednu starou mašinku nechanou zde svému osudu.








Obdivujeme se i tomu, jak byl problém prudkého klesání vyřešen. Zastavujeme na tzv. Upper a lower Spiral Tunels a k našemu štěstí tu i zrovna jede dlouhatánský nákladní vlak, což tu není nic neobvyklého mají cca 100 vagonů. Aby vlaky překonaly snáz prudké stoupání/klesání byly koleje přesunuty: jsou tu dvě hory, ve kterých jsou vybudované tunely do smyčky. Takže vlak vjede dovnitř, v hoře udělá pomalu stoupající okruh a vyjede znovu z tunelu ven jen o pár metrů výš/níž než zajel dovnitř. To se opakuje i v sousední hoře. Z vyhlídky vidíme horu provrtanou jako ementál s dvěma otvory jen kousek od sebe. Vše je nejlépe pozorovat, když zrovna jede vlak, vidíte ho vjet do tunelu, vidíte ho vyjíždět z tunelu ven ZATÍM CO JEHO POSLEDNÍ VAGONKY TEPVR VJÍŽDĚJÍ DO TUNELU. Wow! Vysvětluje se to divně, tady fotky vám vše vysvětlí samy: 
 
Zde plánek


Tady model, a následuje realita:



 
Na té nižší hoře v pravo nad stromy můžete vidět vlak vjíždějící a zároveň vyjíždějící z tunelu!


Zde detail :-)
Zde totéž, vidíte vlak 3x? Ne? Tak hledejte!

V pravo vjíždí do tunelu, v levo nahoře vyjíždí z tunelu ven a...


...tady v pravém dolním rohu můžete vidět mezi stromy další vagony uhánějícího vlaku - je to ten stejný vlak! Jeho poslední vagony stále vjíždějí do tunelu a první už vyjely ven, objely údolí a pod námi uhání dál....neuvěřitelné!
 No my jsme pokochaní a dokud je hezky, uháníme do národního parku Jasper...a když nám tu necháte pozdravy z domova, dozvíte se, jak to bylo dál :-)

čtvrtek 19. září 2013

Banff NP - 06. 09. - 11. 09. 2013

Máme za sebou úžasný pobyt v horách plný náročných tůr i odpočinku a zde je pro vás první část. V pátek 6. 9. jsme dojeli do města Banff v národním parku Banff. Počasí vypadalo, jako že bude konec světa, tak jsme tam 2 dny čekali částečně v McDonaldu a částečně v termálních lázních na lepší počasí. Když jsme se dočkali hezkého počasí, vyrazili jsme na tůry. Než jsme park Banff nadobro opustili, stavili jsme se ve městě na pohovor v jednom hotelu a vypadá to, že máme od října práci, ale o tom až později.

V národním parku Banff jsme měli 3 krásné celodenní tůry:

Naše trasy jsou vyznačené černou propiskou :-)

1) Boulder Pass a zpět – 17 kilometrů
  • na mapě od Lake Louise vpravo (východ)
  • cestou jsme potkali další zvířátka – kojota a nějakou místní koroptev :-)


    výhled na zítřejší cíl :-)

    vidíte tam zvíře? My ho viděli až když jsme na něj málem šlápli :-)


    Kojot! Přímo na cestě ;-)



    Zahradníci a biologové, copak to je za rostlinku? je toho tady mraky!





2) Jezero Louise, Mirror, Agnes a Plain of 6 Glaciers – 17 kilometrů
  • od „města“ Lake Louise vlevo (západ)
  • další kamarádíčkování s místními veverkami – to se neomrzí :-)


U Lake Louise






Vzadu Lake Louise, vpředu Lake Mirror

Lake Agnes

Téměř u cíle, pozor i to nalevo pod Kájou je už ledovec!




Osvěžující zastávka na čajík a horkou čokoládu



3) Výstup na Mt. Temple – 16 kilometrů
  • asi nejdelší výstup zatím, 11 hodin jsme se plahočili k vrcholu a zpět
  • na mapě od Lake vlevo dolů (na jih), začíná u Moraine Lake
  • vidíme další zvířectvo – MARMOTY, pokud nás slovník neklame, jsou to svišti :-) a jsou sladký a hravý a vůbec se nás nebojej :-)
  • na tůru musíme být min 4 ve skupině, v oblasti je vysoká pravděpodobnost výskytu medvěda, tak jsme ráno na startu čekali na ostatní a postupně jsme se přidali k čechovi Kubovi (pracuje v Lake Louise) a v Sentinell passu následně k Johnovi (brit) a Maiko (japonka) – žijí a pracují v Banffu. 

    Když jsme Mt. Temple ráno fotili, ani nás nenapadlo, že tam půjdeme, rozhodnutí přišlo až u cedule označující začátek cesty.
     
Zde start a medvědí varování, ignorování povinnosti jít ve skupině o 4osobách a více je pokutováno 5000 CAD! Zde jsme čekali hodinu na další výletníky, Kuba čekal ještě o půl hodiny déle....

Svišti!





Mt. Temple dobyt! Ano stojíme na vrchu ledovce, vidíte správně...








Evča zapisuje dobytí vrcholu, někdo se zapsal před námi  a to velice výstižně: "Fuck you Temple, we won!!!!"


GPS potvrzuje náš úspěch!



Vrchol který jsme právě pokořili, napravo můžete vidět ledovec, který se po druhé straně hory spouští dolů

Jako zrcadlo nás přivítalo Moraine Lake, když jsme došli zpět na parkoviště.

V kanadských Rockies je spousta termálních pramenů a lázní, my jsme při nepřízni počasí zavítali do prvních – Banff Upper Hot Springs. Je to sice krásná historická budova a je super že za mírný poplatek půjčují i plavky a ručník, ale chybí tu ochlazovací bazének, kavárna není propojená s bazénem, tudíž musíte po jídle zaplatit znovu vstupné a skříňka za 1 dolar je na 1 použití (chcete ji znovu zamknout? Zaplaťte znovu!).




Nocovali jsme částečně v hostelu a částečně v kempech, když se počasí umoudřilo.
Hostel Castle Mountain:
Krásně vybavený – teplé sprchy, čisto, kuchyně, pračka, společenská místnost s krbem ale oddělené ložnice – pouze holky a kluci, žádná společná, takže spíme odděleně :-)
Správce Tony byl veselá kopa, moc milý. Hostel je malý, nebyl přecpaný a skvěle jsme si tam pokecali s ostatníma baťůžkářema.


Kemp Lake Louise:
- hezký, v lese, čisté a teplé sprchy, každé místo s grilem, stolkem a místem pro auto. Nic netaháte z auta daleko do stanu – pohádka. Jen nás trošku vyděsil elektrický plot kolem kempu. Asi nám měl spíš dát pocit bezpečí, ale připadali jsme si trochu jako v jurském parku a číhali, kdy se objeví medvěd za plotem :-)
Brána do kempu



Informační centrum ve vesnici Lake Louise