02.
09. 2013
Jedem
ze Sault Ste Marie cca 700 km podél Hořejšího jezera na západ do
Thunder Bay, náš dnešní cíl. Cesta je téměř liduprázdná,
kolikrát jedeme 100 – 200 km a nepotkáme nic než jeden motel,
pár sjezdů k jezerům a několik samousedlostí. Cedule u silnice
slibují losy, jeleny, srnce, ale nepotkali jsme ani živáčka.
Problém občas byl i dočkat se včas benzínky. Navíc dnes je
svátek práce, takže i když sem tam něco potkáme, je to prázdné
nebo zavřené. Zatím co na jedné straně se míhala různá malá
jezírka na té druhé vždy vykouklo to stejné. „Kája říká,
hele zase nějaké jezero“ - „Evča, ale jdi, to je pořád to
stejné!“ :-)
Kdosi se ptal, zda jme již viděli policii, tak tady je v akci :-) |
hořejší jezero poprvé :-) |
hořejší jezero podruhé :-) |
hořejší jezero potřetí :-) |
Také
jsme potkali stavbu dálnice. Vždy tu nejdřív postaví jednu
silnici, která funguje obousměrně a podél ní staví další,
když je hotová stane se z ní protisměr a oba směry mají více
pruhů a v určitých místech se spojují – viz fotky:
značka pro možnost nenadálého vjezdu kamionů z nezpevněné a neoznačené cesty |
Jediná
zajímavá zastávka po cestě byla v Terrace bay – bylo tam malé
infocentrum, kde bylo free wifi, pokusili jsme se někoho z vás
zastihnout a přitom zavítali dovnitř, kde nás milý pán
přivítal, optal se odkud jsme a kam jedeme a řekl, že se můžeme
zapsat do knihy návštěvníků a také připíchnout jména na mapu
světa, že tam ČR zatím žádné zastoupení nemá :-)
Večer
jsme se dali véču v restaurci u benzíky...nebyl moc výběr, vše
zavřeno a chtěli jsme změnu oproti fast foodu. No nebyla to
šťastná volba, za asi 40 CAD jsme dostali jídlo úrovně závodní
jídelny či bufetu. Příště budeme vybíravější.
Najeto
634 Km, usínáme na odpočívadle kousek před Thunder Bay.
03.
09. 2013
Ráno
zastavujeme u památníku Terryho Foxe. Dostal řád Kanady za svůj
přínos a zde má pomník, protože svůj plánovaný maraton napříč
Kanadou musel vzdát kousek od Thunder Bay – uběhl přes 3000 mil!
Kousek
za Thunder Bay potkáváme hranici časového pásma. Byť jsme ještě
v Ontariu čas se mění na středokanadský.
Při
poledním pikniku u jezera jsme rozlomili otvírák v půli....jak se
teď dostanem do všech těch konzerv, které vezeme v aute? :-)
Také
vidíme první vlak v Kanadě. Je tak dlouhý, že konec je stále v
Ontariu a lokomitiva snad už v Manitobě :-)
K
večeru se také splnili sliby cedulí u silnic, v 18:06 vidíme 2
srnce u cesty :-)
Ve
20:00 si fotíme ceduli Welcome to Manitoba! Ontario, Toronto, to vše
je minulost.
Najeto
675 km a překročená časová hranice a hranice států
Ontario/Manitoba - oslavujeme vstup do nového státu – víno,
brambůrky a sýr. Mňam!!! :-)
04.
09. 2013
Nedá
nám to a ráno zastavujeme na krátkou procházku v hlavním městě
Manitoby – Winnipeg. Je tu krásný park vytvořený na dřívějších
močálech a bažinách na soutoku dvou řek. I dnes se pravidelně
okraj parku zaplavuje a je na to speciálně konstruvoaný –
zpevněný břeh, odtoky k odplavení vody, atp. Říkají tady tomu
„Forks“.
Ta moderní budova v pozadí je muzeum lidských práv! |
Uháníme
napříč zemí nonstop směr Saskatchewan. Manitoba se od Ontaria
výrazně liší, žádná jezera a lesy, jen rovina a pole. Jediná
zajímavá věc, kterou jsme potkali byl dům na silnici – převážel
ho jako nadměrný náklad kamion, kolem šaškovali dvě auta, která
korigovala předjíždění v místech, kde se silnice rozšiřovala
a také nadzvedávali dráty vysokého napětí, aby dům mohl projet
:-) K našemu štěstí jsme ho potkali hned 2x! Předjeli jsme ho,
zastavili na svačinu a asi po 2h v McDonaldu jsme dojeli obří
kolonu a říkáme si, co to zase je?! No to snad ne, zase dům..a
ten stejný!!!! :(
typický obrázek Manitoba |
Málem
jsme přehlédli, že jsme překročili hranici se Saskatchewanem.
Krajina se totiž naprosto nezměnila, vše vypadá stejně, jen auta
mají jiné spz a také osídlení podlé nekonečně rovné silnice
obestředné polemi kam až oko dohlédne je snad ještě řidší.
Jsou tu také obří sila podél silnic.
nízké vedení u cesty nás udivovalo celou dobu! Některé sloupy byly sotva metr nad zemí! |
něco pro zapálené zemědělce sledující blog :-) |
Zastavujeme
v jednom ze dvou velkoměst v této zemi, v Regině. Máme tu tip na
místní pivovar a tak jsme se nechali zlákat a zastavujeme na
místní pivko a nějakou baštu. Zde jsme rovněž nechali asi 40
CAD, ale rozhodně se to vyplatilo. Dali jsme si Burgera, Evča
dokonce z Bisona, a místní pivečko, Kája bohužel nealko.
Nocujeme
v kempu na okraji ospalého roztomilého městečka Moose Jaw. Najeto
728,5 km!
05.
09. 2013
Pokračujeme
tou nekonečnou rovinou vstříc Albertě. Teplota se šplhá ke
40°C.
Kdesi
jsme četli, že Saskatchewan je tak nudný, že se to musí vidět.
A něco na tom bude. Dokud to člověk neuvidí, neuvěří.
Představovali jsme si rovinu a pole a žádná velká města, ale i
tak je realita děsivá a nudná....kor když to jedete asi 1000 km
:-)
Bllížíme
se k Albertě a do panoramatu přibývají solné pánve a malé
ropné těžební staničky.
Huráá!!!
Jsme v Albertě. Panorama se až po Calgary nezměnilo. K večeru
jsme již míjeli Calgary obestřené v mraku. Uháníme do hor,
aspoň podle mapy. My viděli jen rovinu a pak mrak. Usínáme asi 50
km za Calgary a těšíme se, že zítra už budeme v horách ;-)
Calgary pár kilomentrů před námi! |
Ahojky Evi a Kadli
OdpovědětVymazatJste dobrý, že to takto zvládáte,moc vám fandíme,hlavně ať v těch horách nepotkáte nějakého Méďu Béďu
Teda,3500 km,to si snad ani neumím představit....Když si vzpomenu na cestu do Splitu,což bylo asi 1400 km a měla jsem toho plné zuby....a vy ještě děláte túry a pádlujete na lodi,to by asi byla moje smrt.Ještě že to pro nás tak hezky dokumentujete!A s tím méďou má paní Alena pravdu,tady u nás si jeden odskočil do roští a po napadení medvědem skončil na operačním sále.Tak mějte oči na stopkách.Přejeme vám pěkné počasí,hodně štěstí při dalších aktivitách a doma v Krchlebech čekáme na další zážitky.
OdpovědětVymazatAhoj tuláci, zdravím vás a odivuji vaši výdrž i krásnou přírodu. Zvířátek jste moc nepotkali, ale zato jste si užili přírodních krás. Víš Evi cos mi slíbila, žádné dej pac s Méďou Bédou! Budte opatrní a štěstí vás provázej i na další cestě. Zdraví bába
OdpovědětVymazatjee, to je dobre, ze jste nezajeli mnoho zajicu a snad bude na zapade lepe!
OdpovědětVymazatAhojky, ten cestující domek je fakt hustej! Také by mě na silnici zaskočil :-). Úplně mi stačí místní kombajny.
OdpovědětVymazatTak konec náročného nudného přejezdu a vzhůru k novým dobrodružstvím!
Mějte se hezky.
Jana
Ahojky Kadliku a Eviku, tedy fotečky máte krásné a zážitků určitě nespočet. Ty spz-tky Manitoby i Saskatchewanu jsou nádherný, já chci taky takovoooou :-) Moose on the Loose, to je srandovní :-) a prej "No to snad ne, zase dům..a ten stejný!" :-D Jo tak vzhůru do hor, budeme na vás myslet a těšit se na další příspěvky ;-) papá
OdpovědětVymazat