středa 11. září 2013

Na Západ - Trans Canada Drive!

Algonquin byla naše poslední delší zastávka v Ontariu a teď již jedeme téměř nonstop po trans canada highway na západ. Do Calgary je to 3500 Km, tak máme co dělat :-)

02. 09. 2013
Jedem ze Sault Ste Marie cca 700 km podél Hořejšího jezera na západ do Thunder Bay, náš dnešní cíl. Cesta je téměř liduprázdná, kolikrát jedeme 100 – 200 km a nepotkáme nic než jeden motel, pár sjezdů k jezerům a několik samousedlostí. Cedule u silnice slibují losy, jeleny, srnce, ale nepotkali jsme ani živáčka. Problém občas byl i dočkat se včas benzínky. Navíc dnes je svátek práce, takže i když sem tam něco potkáme, je to prázdné nebo zavřené. Zatím co na jedné straně se míhala různá malá jezírka na té druhé vždy vykouklo to stejné. „Kája říká, hele zase nějaké jezero“ - „Evča, ale jdi, to je pořád to stejné!“ :-) 
 









Kdosi se ptal, zda jme již viděli policii, tak tady je v akci :-)



hořejší jezero poprvé :-)


hořejší jezero podruhé :-)

hořejší jezero potřetí :-)

Také jsme potkali stavbu dálnice. Vždy tu nejdřív postaví jednu silnici, která funguje obousměrně a podél ní staví další, když je hotová stane se z ní protisměr a oba směry mají více pruhů a v určitých místech se spojují – viz fotky:



značka pro možnost nenadálého vjezdu kamionů z nezpevněné a neoznačené cesty



Jediná zajímavá zastávka po cestě byla v Terrace bay – bylo tam malé infocentrum, kde bylo free wifi, pokusili jsme se někoho z vás zastihnout a přitom zavítali dovnitř, kde nás milý pán přivítal, optal se odkud jsme a kam jedeme a řekl, že se můžeme zapsat do knihy návštěvníků a také připíchnout jména na mapu světa, že tam ČR zatím žádné zastoupení nemá :-)



Večer jsme se dali véču v restaurci u benzíky...nebyl moc výběr, vše zavřeno a chtěli jsme změnu oproti fast foodu. No nebyla to šťastná volba, za asi 40 CAD jsme dostali jídlo úrovně závodní jídelny či bufetu. Příště budeme vybíravější.

Najeto 634 Km, usínáme na odpočívadle kousek před Thunder Bay.

03. 09. 2013
Ráno zastavujeme u památníku Terryho Foxe. Dostal řád Kanady za svůj přínos a zde má pomník, protože svůj plánovaný maraton napříč Kanadou musel vzdát kousek od Thunder Bay – uběhl přes 3000 mil! 
 


 Kousek za Thunder Bay potkáváme hranici časového pásma. Byť jsme ještě v Ontariu čas se mění na středokanadský.



Při poledním pikniku u jezera jsme rozlomili otvírák v půli....jak se teď dostanem do všech těch konzerv, které vezeme v aute? :-)
Také vidíme první vlak v Kanadě. Je tak dlouhý, že konec je stále v Ontariu a lokomitiva snad už v Manitobě :-)



K večeru se také splnili sliby cedulí u silnic, v 18:06 vidíme 2 srnce u cesty :-)
Ve 20:00 si fotíme ceduli Welcome to Manitoba! Ontario, Toronto, to vše je minulost.




Najeto 675 km a překročená časová hranice a hranice států Ontario/Manitoba - oslavujeme vstup do nového státu – víno, brambůrky a sýr. Mňam!!! :-)

04. 09. 2013
Nedá nám to a ráno zastavujeme na krátkou procházku v hlavním městě Manitoby – Winnipeg. Je tu krásný park vytvořený na dřívějších močálech a bažinách na soutoku dvou řek. I dnes se pravidelně okraj parku zaplavuje a je na to speciálně konstruvoaný – zpevněný břeh, odtoky k odplavení vody, atp. Říkají tady tomu „Forks“. 
 

Ta moderní budova v pozadí je muzeum lidských práv!









Uháníme napříč zemí nonstop směr Saskatchewan. Manitoba se od Ontaria výrazně liší, žádná jezera a lesy, jen rovina a pole. Jediná zajímavá věc, kterou jsme potkali byl dům na silnici – převážel ho jako nadměrný náklad kamion, kolem šaškovali dvě auta, která korigovala předjíždění v místech, kde se silnice rozšiřovala a také nadzvedávali dráty vysokého napětí, aby dům mohl projet :-) K našemu štěstí jsme ho potkali hned 2x! Předjeli jsme ho, zastavili na svačinu a asi po 2h v McDonaldu jsme dojeli obří kolonu a říkáme si, co to zase je?! No to snad ne, zase dům..a ten stejný!!!! :(

typický obrázek Manitoba




Málem jsme přehlédli, že jsme překročili hranici se Saskatchewanem. Krajina se totiž naprosto nezměnila, vše vypadá stejně, jen auta mají jiné spz a také osídlení podlé nekonečně rovné silnice obestředné polemi kam až oko dohlédne je snad ještě řidší. Jsou tu také obří sila podél silnic. 
 


nízké vedení u cesty nás udivovalo celou dobu! Některé sloupy byly sotva metr nad zemí!

něco pro zapálené zemědělce sledující blog :-)


Zastavujeme v jednom ze dvou velkoměst v této zemi, v Regině. Máme tu tip na místní pivovar a tak jsme se nechali zlákat a zastavujeme na místní pivko a nějakou baštu. Zde jsme rovněž nechali asi 40 CAD, ale rozhodně se to vyplatilo. Dali jsme si Burgera, Evča dokonce z Bisona, a místní pivečko, Kája bohužel nealko.






 
 
Nocujeme v kempu na okraji ospalého roztomilého městečka Moose Jaw. Najeto 728,5 km!

05. 09. 2013
Pokračujeme tou nekonečnou rovinou vstříc Albertě. Teplota se šplhá ke 40°C.
Kdesi jsme četli, že Saskatchewan je tak nudný, že se to musí vidět. A něco na tom bude. Dokud to člověk neuvidí, neuvěří. Představovali jsme si rovinu a pole a žádná velká města, ale i tak je realita děsivá a nudná....kor když to jedete asi 1000 km :-)
Bllížíme se k Albertě a do panoramatu přibývají solné pánve a malé ropné těžební staničky. 
 
Huráá!!! Jsme v Albertě. Panorama se až po Calgary nezměnilo. K večeru jsme již míjeli Calgary obestřené v mraku. Uháníme do hor, aspoň podle mapy. My viděli jen rovinu a pak mrak. Usínáme asi 50 km za Calgary a těšíme se, že zítra už budeme v horách ;-) 
 


Calgary pár kilomentrů před námi!
Najeto...... Přejezd Algonquin (ON) – Calgary (AB) celkem asi 3500 Km je za námi, teď vstříc novým zážitků v horách!

6 komentářů:

  1. Ahojky Evi a Kadli
    Jste dobrý, že to takto zvládáte,moc vám fandíme,hlavně ať v těch horách nepotkáte nějakého Méďu Béďu

    OdpovědětVymazat
  2. Teda,3500 km,to si snad ani neumím představit....Když si vzpomenu na cestu do Splitu,což bylo asi 1400 km a měla jsem toho plné zuby....a vy ještě děláte túry a pádlujete na lodi,to by asi byla moje smrt.Ještě že to pro nás tak hezky dokumentujete!A s tím méďou má paní Alena pravdu,tady u nás si jeden odskočil do roští a po napadení medvědem skončil na operačním sále.Tak mějte oči na stopkách.Přejeme vám pěkné počasí,hodně štěstí při dalších aktivitách a doma v Krchlebech čekáme na další zážitky.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj tuláci, zdravím vás a odivuji vaši výdrž i krásnou přírodu. Zvířátek jste moc nepotkali, ale zato jste si užili přírodních krás. Víš Evi cos mi slíbila, žádné dej pac s Méďou Bédou! Budte opatrní a štěstí vás provázej i na další cestě. Zdraví bába

    OdpovědětVymazat
  4. jee, to je dobre, ze jste nezajeli mnoho zajicu a snad bude na zapade lepe!

    OdpovědětVymazat
  5. Ahojky, ten cestující domek je fakt hustej! Také by mě na silnici zaskočil :-). Úplně mi stačí místní kombajny.

    Tak konec náročného nudného přejezdu a vzhůru k novým dobrodružstvím!

    Mějte se hezky.

    Jana

    OdpovědětVymazat
  6. Ahojky Kadliku a Eviku, tedy fotečky máte krásné a zážitků určitě nespočet. Ty spz-tky Manitoby i Saskatchewanu jsou nádherný, já chci taky takovoooou :-) Moose on the Loose, to je srandovní :-) a prej "No to snad ne, zase dům..a ten stejný!" :-D Jo tak vzhůru do hor, budeme na vás myslet a těšit se na další příspěvky ;-) papá

    OdpovědětVymazat