Doprava v Torontov (Kocourkov hadr)

Jak jsme slíbili, tady je info o městské hromadné dopravě v torontu. Funguje tu stejně jako třeba v Praze městská integrovaná doprava TTC. Zahrnuje metro, tramvaje a autobusy. Tramvaje jezdí jen po samotném centru, ale dál už ne, takže většinu města obsluhují autobusy a metro. Do příměstských částí potom jezdí vlaky, ale ty do TTC už nespadají a je na ně třeba platit extra jízdné. 

Zde plánek Torontského metra. Po příletu jsem bydleli kousek pěšky od Don Mills, nyní bydlíme kousek od Bathurst. 

Naše seznamování s dopravou bylo již na letišti. Rozhodli jsme se jet z letiště městskou, za prvé proto, abysme se rychle ve městě zorientovali a také proto, abysme ušetřili 40 CAD, což byl rozdíl od cesty taxíkem :-) Prvotní záměr byl, koupit rovnou měsíční jízdenku s tím, že stejně budeme furt jezdit kvůli bydlení, práci a pak do práce a tak se to vyplatí a je zbytečné nejdříve platit drahé jednorázové jízdné. Ve směnárně na letišti Evče pán řekl, že si musí v hlavní hale koupit jednorázový lístek, že měsíční na letišti nesežene, ale že i ten, který sežene ve městě bude platit až od 1. 7. 2013 a tudíž si musí koupit nejdříve týdenní a potom až od 1. 7. měsíční. Evča mu moc nevěřila a ptá se na informacích, kde se dá na letišti koupit jízdenka na ttc a zda je možné koupit měsíční. Měsíční si prý lze zítra ráno v pohodě koupit ve městě. Přijdeme tedy k okénku jiné směnárny, která prodává údajně lístky na metro. Dáváme pánovi peníze, on nám dává nějaké mince zpět, ale lístky nikde. Ptáme se, a co ty jízdenky na ttc? Nechápavě ukazuje na vrácené mince, protože se zatím v místních mincích moc nevyznáme nepoznáme, že něco z toho kovu není mince a znovu se nechápavě dožadujeme lístku na MHD. Pán mile vstřícně a trpělivě vysvětluje, že "jízdenka" je mezi vrácenými mincemi a to tzv. token.  Token je jízdenka. 

 Nevěřícně jsme vzali zmíněný token do ruky a ptáme se, tohle je jízdenka? Pan mile přikývnul a řekl, že to prostě dáme řidiči. Evča se nedala a vysvětluje, že za tu cenu měla ale dostat přestupní jízdenku a co pak dáme/ukážeme někomu v metru až budeme přestupovat? Pán trvělivě vysvětluje, že autobus přijede přímo do metra a tam se přestupuje bez dalšího předkládání "jízdenky". Nezbývá nám než mu věřit, dále ho netrápíme a jdeme na zastávku autobusu, na kterou nás odkázali. Autobus opravdu zastavil přímo před vstupem do metra a to z jiné strany, než se ke stanici dostanou běžní chodci, žádné turnikety jsme cestou na nástupiště v metru opravdu nepotkali. 

Nabízí se otázka, zda je to tak opravdu vždy při všech přestupech. Není! Zjistili jsme, že občas je stanice autobusu od metra kousek pěsky, přijde se tedy cestou společnou pro všechny cestující, ať přestupující nebo nově příchozí a v takovém případ buď musíte dát další token, nebo předložit tzv. přestupní lístek. Přestupní lístek je k dostání v každé stanici metra za turnikety nebo od řidiče busu či tramvaje, kterému dáváte token a stáčí říct, že chcete ten přestupní lístek. Je tu ale velká zrada, ten přestupní lístek nikdy neplatí pro stanici, ve které si ho vezmete. Pokud tedy dojedete někam bez přestupního lístku a tam zjistíte, že ho potřebujete jinak budete muset znovu zaplatit jízdné, už ho prostě musíte znovu zaplatit, protože lísték z této stanice, vám bezplatný přestup neumožní. Tedy buď musíte vědět kam jedete, zda tam na přestup lístek bude třeba a vzít si ho ve startovní stanici, kde začínáte cestu, nebo pokud nevíte kam jedete a zda bude možné přestoupit bez lístku nebo nikoliv, je lepší si ho ve startovní stanici vzít do "foroty" :-)
takhle to vypadá: 

Nabízí se otázka, jak dlouho nám "jízdenka" trvá, směšná otázka Evropana, prostě pojedete jak dlouho budete chtít, přestupovat kolikrát chcete, ale jakmile vylezete někde ven z turniketů nebo ven z busu aniž byste šli hned do metra, už neplatí a musíte koupit znovu. Jen chvíli jsme si mysleli, že to je super systém... 

Celé této motanici se lze vyhnout, pokud máte síťovou jízdenku, tedy denní, týdenní nebo měsíční jízdenku na ttc. Potom si volně přestupujete jak chcete, ALE :-) Celodenní jízdenka platí na dané datum do 5:30 následujícího dne, neplatí 24od označení jako v Praze proč? Protože označovače tu nemaj :-) V buse nebo tramvaji je řidič, kterému lístek ukážete nebo mu dáte token do kasičky na tokeny, v metru potom jsou buď turnikety, kde přiložíte měsíční kartu a ty vás pustí nebo je tu budka s dohledem, kterému lístek ukážete nebo mu rovněž do kasičky vhodíte token a on vás pustí dál. Zde fotka jak to vypadá když přijdete do metra:

Tento chlapík v budce Fares prodává i jízdenky a opravdu to s námi neměl lehké. Hned druhý den ráno po příletu jsme na něj naběhli, že chceme měsíční jízndeku, trpělivě vysvětloval, že na letišti měli pravdu, že si ji můžeme dnes ve městě sice koupit, ale stejně tak měl pravdu pán ve směnárně, že nám nebude platit, že jsou měsíční vždy od 1.dne v měsíci, ale dají se koupit v předprodeji. Paradoxně asi po týdnu už na ten daný měsíc měsíční jízdenku nesežete! Žádné na 30 dní od koupení, ale od 1. do 30 nebo 31 toho daného měsíce. Bylo 21. 6. tak chceme týdenní, na tento týden již bohužel nejsou týdenní v prodeji, ale můžeme si koupit týdenní od 24. 06., tu lze koupit již v předstihu nebo nejpozdeji toho 24. 6. pozdeji už ne, ale pořád to neřeší, že dnes nebude platit ani ta měsíční ani ta týdenní. Pán nám ukazuje na automat, kde se to dá kupit také (pozor bere i platební karty). Jdeme se tam podívat s tím, že jsme mu třeba jen špatně rozumněli.

 Kde pak, i automat nám nabízí týdenní od 24. 06. nebo měsíční od 1. 7. :-( Kapitulujeme a počítáme, zda se vyplatí koupit tokeny nebo celodenní jízdenku, spočítáme plánované cesty a kupujeme pouze tokeny (nepočítali jsme s návratem do banky kvůli chybějícímu podpisu :-)) Pán nám s úsměvem prodává tokeny a omlouvá se, že jsou 50 let za Evropou, že to také nechápe a nejsme první, kteří by chtěli časové jízdenky platné od označení :-) Zároveň se ptá odkud jsme a zda máme u nás stejné metro nebo modernější a čistší :-) Opáčíme, že tak na stejno a vydáváme se seznamovat s dopravním systémem. 

Jediné, co nás na těchto síťových jízdenkách mile překvapilo bylo, že celodenní platí o víkendu a svátcích pro max 2 dospělé a 4 děti. Když jsme v sobotu přišly k okýnku a prosili o celodenní jízdenku 2x pán nám prodal jednu a ptal se, zda cestujeme spolu, nechápavě jsme přikývli a dozvěděli se, že můžeme jet na jednu jízdenku. Váhali jsme, zda stejný názor budou mít i kontroloři/řidiči v ostatních přestupních místech, ale naštěstí to bylo na zadní straně jízdenky i napsáno :-) A tak jsme celou sobotu jezdili sem a tam každý za pouhých 5,4 CAD přičemž jeden token stojí 2,65 CAD.

 Navigace v metru se hodně řídí světovými stranami, tedy zelená linka naviguje zda chcete na východ nebo západ a žlutá zda na sever nebo jih. Jinak stejně jako u nás uvádí následující a konečnou stanici v každém směru pro orientaci. Líbí se nám hlášení stanic v metru, vždy tu následující zopakují 2x a nikdy nehlásí najednou nynější a zároveň další stanici, nejsou tedy v jednom hlášení 2 názvy stanic najednou, což mi u nás přijde docela matoucí. V každé stanici jsou barvy, plánek, je to docela snadné k zorientování. Jen je matoucí, že na konečné můžete nastoupit do kteréhokoliv vlaku, oba pojedou zpět na trasu, ale kabina řidiče je jen z jedné strany, jednou k vám tedy metro přijede čelem řidičovou kabinou, nebo je jako by tlačeno a vy koukáte na přijíždějící zadní vagon bez řidiče :-)

 Orientace v autobusech a tramvajích je poněkud složitější. Autobusy jsme využili jen párkrát při obhlížení bytů a naštěstí jsme si vždy předem zjistili, na které stanici máme vystoupit a na jaké číslo autobusu přestoupit. Ale zrada, nejezdí jen např. číslo 32, ale 32A, 32B, 32C - přičemž každé číslo někde po trase uhýbá a tam končí dříve nebo se jinudy na hlavní trasu linky vrací. Potíž je, že plánek ve stanici metra je jen zevrubný a nejsou v něm uvedeny všechny stanice, pokud se tedy nevyznáte, nevíte, zda autobus 32B uhýbá před nebo až za vaší zastávkou. Nezbývá než vzít mobil nebo kus papíru, napsat tam zastávku nebo ulici a zeptat se řidiče, zda tam jede nebo ne - většinou jsou moc milí a poradí :-) V tramvaji, zde se říká street cars je to obdobné, jen je rozdíl v tom, že při přestupu z metra na tramvaj, jsme ani v té výchozí stanici tramvaje alespoň zevrubný plánek s číslem, kam to jede a kde to staví nenašli. Líbí se nám zastávky na znamení, pokud chcete vystoupit, nemusíte se ještě před zastavením cpát ke dveřím a zmáčnout tlačítko, podél celého vozu vede špagát, za který stačí zatáhnout ono to cinkne nebo se něco někde rozsvítí a řidič vám zastaví. Horší je to s vystoupením u nacpané tramvaje či autobusu, mají dveře jen ve předu nebo uprostřed, pokud vás dav namačká dozadu a potřebujete vystoupit, máte smolíka :-)

Co je pro nás ale naprostou záhadou je, jak fungují zastávky mimo stanici metra. Občas sice potkátek krásnou zastávku s budkou, mapou, jízdním řádem, čísly tramvají a autobusů které tam jezdí a občas je tam i informační cedule, co teď zrovna jede. Mnohem častěji ale potkáte zastávku, kterou snado přehlédnete, na sloupu od světla je přibytá cedulka, že tu staví bus nebo tramvaj, ale netušíte jaké číslo, kam jede ani kdy přijede, netuším ani, jak zjistíte, že je zastávka na znamění, takže tam třeba čekáte a až to konečně přijede, prosviští okolo vesele dál, protože jste nemávli na řidiče. A tak zběsile máváte na cokoliv, co přijíždí, aby vás to tam nenechalo trčet. Viděli jsme na ni číslo, kde se snad dá informovat o tom, co a kdy jede, ale umíte si to představit, že jako přijdete na zastávku a někam telefonujete, navíte ani jak se zastávka jmenuje a ptáte se, kdy vám to jede? Jediná pomůcka je, že většina stanic se jmenuje podle ulic, ale pozor, ne podlé té, ve které se nacházejí, to by se muselo třeba 10 zastávek jmenova College st. a tak se všechny v College st. jmenují dle ulice, která se blízko zastávky s touto hlavní třídou kříží. Zde ukázka zastávek:

Je podle nás vždy dobré, se začlenit do místní dopravy, člověk pozná systém i lidi, ale občas jsme rádi za to, že bydlíme přímo v centru a tyto starosti odpadají. Denně jezdit metrem a autobusem, přičemž je prý časté, že metro nefunguje, má výpadky nebo ve špičce stojí ve frontě jedno za druhým, by nás asi dovedlo k naprostému šílenství. Mohlo by to nakonec dopadnout, jako níže na obrázku, v takovém stavu jsme jednou našli stanici Don Mills, vypadalo to, jako příprava na atentát, že by nějakému cestujícímu došla trpělivost?