Kenai peninsula: Swan Lake canoe route; 17.06. - 21. 06. 2014

A jak jsme slíbili, je to tu. Z města Seward jsme se rozjeli rovnou na sever poloostrova k městečku Sterling, tam byla naše základna pro první delší výlet do divočiny. Na severu ostrova je totiž ohromná spousta jezer propojených řekou, kanálem nebo značenou cestou a můžete si tu půjčit loď a bloudit mezi jezery den, dva nebo celé týdny (Jde o Swan Lake canoe route a Swanson River canoe route). Celá oblast je chráněná rezervace s vysokým výskytem divokých zvířat (Kenai National Wildlife Refuge): losy, medvědi, bobři, vydry, ondatry o spoustě ryb ani nemluvě - hlavně pro domácí je to tu rybářský ráj.

Průběh byl následující: Když jsme dorazili do kempu domluvili jsme si půjčení lodi na 4 dny a odzvoz na druhý den. Hned druhý den ráno jsme popakovali stan, spacáky, oblečení a jídlo na 4 dny a vyrazili. Z půjčovny nás odvezli s veškerým vybavením na začátek trasy ke Canoe Lake a od něj přes jezera a dále po Moose River jsme se měli za 4 dny (18. 06. - 21. 06.) ocitnout na silnici kousek od půjčovny. Celá trasa se dá stihnout za 3 dny nebo jsme mohli vzít i kratší trasu a stihnout za 2, ale chtěli jsme si tu divočinu užít + jsme si nechali nějakou tu  rezervu na počasí :-)
Zde plánek naší trasy pro představu:

červeně je vyznačena naše trasa, červené trojúhelníčky jsou místa, kde jsme nocovali

No a teď jaké to bylo?
Jaké bylo počasí?
Mělo být nádherně a po většinu času i bylo, nicméně voda k sobě tahá vodu, takže jsme zmokli hned první den. Lilo téměř celé odpoledne, všude bláto a mokro.V pláštěnkách a blátě promočení a promrzlí na kost jsme tahali věci a loď od jezera k jezeru a po tom, co jsme si nabrali do bot a oba se s naloženýma rukama rozmázli v blátě, jsme hlasitě debatovali o tom, zda celý výlet byl dobrý nápad. Druhý den ráno nás sluníčko a blankytně modrá obloha vytáhli ze stanu a přesvědčili nás, že to stálo za to. Tak jsme vše pobalili a vydali se opět na vodu, dva dny bylo slunečno, teplo a nebe bez mráčku jen občas silný vítr, až se na jezerech dělaly vlny. Jedinou nevýhodou krásného počasí byla mračna komárů, divočina vždy znamená jedno "KOMÁŘI". I když jsme se natřeli repelentem a vzali si přes obličej síťku nepřestávali na nás útočit, dělali nálety a pokusná sednutí, dokud nepřestal repelent působit. Jakmile nás první štípnul, šlo se mazat znova - opravdu i několikrát denně. Evča ani v Africe v období dešťů neviděla tolik komárů, jako na Aljašce. Poslední den nám opět pršelo, ale nebyl to takový liják, to nejhorší jsme přečkali ve stanu, kolem poledne vše pobalili a ve slabém dešti, který po chvíli ustal úplně, jsme dopluli až do cíle.

No co co, i tak se dá řídit loďka, když to umíte :-)

Divoká zvířata, viděli jste?
Viděli jsme hned u prvního jezera Losí maminu s mládětem a potom při proplouvání mezi jezery jsme viděli obrovského majestátního losa, jen proplouvací kanál není jezero, nemůžete se držet víc u jiného kraje tj. dál od Losa. Stál na okraji lesa a upřeně na nás hleděl, trošku jsme povykovali a pomalu se sunuli kupředu a doufali, že ho to odradí, když od nás byl tak na vzdálenost 2 autobusů, tak se otočil a zmizel v lese...ufff!
Ještě jsme na jezeře druhý den spatřili rodinku asi vyder nebo ondater, plavali si v podvečeru klidnou hladinou, ale jak nás zmerčili, tak se potopili a uplavali, na bobra to ale bylo moc malé.
Víc zvířat jsme neviděli a docela nám to nevadilo, stačilo nám vidět losí stopy ve všech kempovacích místech a u všech spojovacích cest mezi jezery. Los, kterého jsme viděli první den večer nebyl ani 2km od našeho tábořiště, objeli jsme celé jezero hledajíc jiné vzdálenější místo na přenocování, ale žádné jsme neobjevili. Kolikrát nám ráno přišlo, že se kolem našeho tábořiště objevili i novější stopy, které tam včera nebyly :-)
Medvědy jsme teda neviděli vůbec i v půjčovně nás uklidňovali, že tu není hojný výskyt medvěda. Ale po tom, co jsme viděli jedno kempové místo nedaleko našeho s rozházenými odpadky a dokonce rozkousanou plechovkou, kterou nikdo neotevřel otevírákem, jsme radši dodržovali zásady kempování v medvědí oblasti. Každý den jsme všechno jídlo a ostatní aromatické věci věšeli na strom pokud možno do výšky 4metrů a to na strom, který nemá žádnou jinou větev níž než tu, na kterou věšíme jídlo, aby tam medvěd nevyšplhal - to mimo jiné není tak snadné, jak to v pokynech vypadá :-) Nevíme, zda jsme to dělali tak dobře, ale každé ráno jsme jídlo našli nedotčené :-)

V popředí kanál, kterým plujeme, uprostřed v pozadí los!

Zde přiblíženo z téhož místa

Zde ondatří nebo bobří domeček - vypadají dost podobně :-)

Pádlování bylo složité? A co to přenášení lodí?
Pádlování na jezerech bylo v pohodě, jen Evča se trošku bála když byl silný vítr a loďka se začla houpat jako na moři. Řeka to už bylo horší. Na horním toku připomínala Lužnici - mračna komárů, úzké koryto, po krajích tráva a křoví a silný proud. Kormidluje háček i zadák a stejně jsme vymetli skoro každé křoví, o boji s popadanými stromi v řece ani nemluvě. Byť to byla Losí Řeka, byli jsme rádi, že se tam žádný los neobjevil, rozhodně bysme se mu neměli kam vyhnout nebo zpomalit a dát mu čas se stáhnout, do poslední chvíle bysme ho ani neviděli. Čím déle jsme jeli, tím víc se řeka rozšiřovala proud zpomaloval, takže konec řeky vypadal jako nekonečné jezero a občas nám přišlo, že pádlujeme proti proudu :-) To jsme ještě vzpomínali na svižné tempo řeky na začátku cesty.
Byť jsme byli v divočině, celá cesta byla zmapovaná, značená a upravená. Měli jsme předem topografickou mapu a u každého jezera bylo na mapě i v reálu označené místo, kudy vede cesta do dalšího jezera. I když byly spojovací kanály úzké a často dost zarostlé, byli jsme za ně radši než za pěší přenos věcí. Ať jsme dělali co jsme mohli, stále jsme měli dost věcí a ne zrovna lehkou loď. Každý přenos jsme šli na dvakrát - nejprve všechny věci a pak prázdnou loď. Docela jsme se radovali, když jsme dorazili k řece, že žádné další přenášení nebude. Za těch pár dní jsme měli ruce vytahané jak orangutáni a to jsme si vybrali trasu s nejkratšími přenosy a vzali si jen minimum věcí. Pro představu nejkratší přenos měl pár metrů, nejdelší pak asi 1,5 kilometru.

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery - nové jezero na dohled :-)

Takto byla označená místa na přenos nebo proplutí lodí do dalšího jezera, někdy tam byl i název do kterého, zejména když z jednoho jezera vedlo cest víc.

Proplouvací kanál mezi jezery

Proplouvací kanál mezi jezery - kdo se dívá pozorně, může i zde v pozadí vidět vykukujícího losa na okraji lesa

Přenášení vypadá méně romanticky :(

Losí řeka, tak vypadala po většinu cesty, zpočátku se vzhledem dokonce podobala zarostlým proplouvacím kanálův viz výše, jen proud byl řádný :-)

Kempy byli značené a připravené, nebo kde jste jako spali?
No tak žádná oficiální značená a upravená místa pro táboření tam nebyli. Musíte si sami obeplout břeh a najít dobré místo pro přistání s lodí a postavení stanu. Nicméně již existují místa připravená od předchozích kempařů, takže když plujete podél břehu a najdete dobré místo na zastavení většinou tam už bylo i ohniště a vyklestěné nebo ušlapané uležené místo od předchozích stanů.

Tak nějak vypadalo naše tábořiště

Potkali jste nějaké další blázny jako jste vy?
No tak potkali, ale moc lidí to opravdu nebylo. V Čechách na rybnících nebo řekách se vám asi nestane, že za 4 dny potkáte pouze 3 jiné posádky. První den jsme na prvním jezeře potkali loďku, pak jsme druhý den potkali dvě lodě téměř v jednom místě - jednu rodinku a jednoho osamoceného kajakáře. Toť vše! A to na tom bylo nejkrásnější - opravdu jsme se cítili jako v divočině. Plujete si z jezera do jezera a kolikrát za celý den nepotkáte ani živáčka.

Máte nějaké další dotazy, které nás nenapadly? Sem s nima :-)