neděle 20. července 2014

Mt Robson aneb poslední tůra ve skalnatých horách: 07.07. - 09.07. 2014

Při cestě z Yukonu na jih nás cesta opět zavedla na okraj skalnatých hor, kde se tyčí hora Mt. Robson – nejvyšší hora kanadských skalnatých hor. Pod Mt. Robson vede nádherná tůra podél lesů, jezer a vodopádů k ledovcovému jezeru pod samotným vrcholem. Tzv. Berg Lake trail jsme již dvakrát škrtli kvůli počasí, ale tentokrát vypadala předpověď tak nádherně, že nešlo odolat. Byť jsme původně park chtěli jen mlčky minout a uhánět do slunné a vyhřáté Kalifornie, předpověď na 3 dny jasno a 30°C nás přesvědčila zůstat, přeci jen tak hezké počasí v horách člověk jen tak nechytí. 

Takhle nás Mt. Robson přivítal u brány parku

Jelikož nejsme zvyklí chodit a abychom se v tom horku, které nás trošku i děsilo, netáhli s veškerým vybavením až nahoru rozdělili jsme si 50km tůru do 3 dnů. Trasa nám i s odpočinkem trvala rovných 48 h – vrazili jsme 7.7. v poledne a 9.7. v poledne jsme byli zpět u auta :-)

První den jsme si v infocentru u začátku trasy koupili povolenku na 2 noci do parku a vyrazili v poledne „s plnou polní“ k našemu základnímu táboru – whitehorn camping 11 km.












Zde nás čekalo první dobrodrůžo: Když jsme v podvečer relaxovali před stanem, na chvíli jsme oba ztichli. Najednou za námi praskla větvička a Evča se otáčí s tím, že další zmlsaná veverka přišla žebrat. Jaké překvapení, když Evča neuviděla veverku ale černého medvěda stojícího u stromu asi tak 5 kroků od nás. Větřil a když jsme si oba stoupli, postavil se taky a zapřel se o strom, rychle si ale spočítal, že jsme dva a větší a tak stačilo už jen pár hlasitých slov a utekl zpět do lesa, na fotku nebyl čas ani myšlenka, ale zakreslili jsme vám, kde stál :-)

medvěd stál v červeném kruhu, my dva seděli u těch malých pařezů vedle stanu :-)

Druhý den jsme vyrazili kolem 9h bez krosen jen s malými batůžky – foťák, voda a svačina :-) k vrcholu. Na vrcholu Evča naplánovala menší okruh, abychom něco viděli, když už jsme tam :-) A tak se zpět nešlo stejnou cestou podél jezera ale po vyhlídkové trase, která představovala smrtelné stoupání a průtah trasy asi o 3-4 km. Po cestě jsme se několikrát smáčeli v místních potůčkách a bylo nám jedno, že proudí přímo zpod ledovce :-) Nakonec to hodilo celkem asi 28km: prudké stoupání z kempu k jezeru v pasu, pak další stoupání na vyhlídku a pak prudké klesání zpět do základního tábora. To vše za 30°C stupňového horka, Kája si odnesl poloviční úžeh, Evča hluchotu z jeho lamentování :-)






















Poslední den jsme rychle pobalili stan a batohy a seběhli 11km zpět k autu. Poodjeli do nejbližšího kempu asi 40km a celé odpoledne odpočívali a relaxovali.
Na druhý den jsme pozvaní do Kamloops k Judy, tentokrát ne k jezeru ale k ní domů, když už tamtudy projíždíme, ať se prý stavíme. No co, další odpočinek neuškodí. Další den jsme tedy pokračovali v odpočinku, dlouho jsme lenošili, pak dojeli k Judy cca 320 km u ní jsme dostali báječnou večeři, domácí pečený třešňový koláč a pokojíček jak v hotelu. Do noci jsme hráli domino, ráno jsme se rozloučili a vyrazili rovnou do USA. Tak tedy skončilo naše putování po Kanadě :-)

4 komentáře:

  1. Ahoj Kájo a Evčo,
    i když nepíšu komentáře k vaším příspěvkům, tak jsem nevynechal jediný příspěvek a vaše příspěvky občas čtu se zatajeným dechem :-) Pro Kadliče to musí být obrovská zkušenost, když byl nejdál na Slovensku :-)
    Tiše jen závidím, jak si to tam užíváte a některé fotky mi až vyrážejí dech.

    Už se na vás těšíme .
    Mějte se hezky Jirka

    PS : když to půjde, tak mi přivezte jednoho Méďu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neéééééééé! Vyhněte se jim velkým obloukem. V tom kempu bych určitě strachy, že se méďa vrátí na sváču, nezamhouřila oko. No a ten visutý most...škoda slov. Už tam chyběl jenom Indiana Jones nebo někdo podobný.
      Zdravíme vás z Krchleb a přesto, že vy jste smutní,jak ten rok rychle utekl, my tady doma . se těšíme na to, až se vrátíte.

      Vymazat
  2. Ahojík Evčo a Kájčo
    To bylo rozumné rozdělit si těch 50km na tři dny :-)
    zajímalo by mě jestli si děláte nějaké zápisky z vašich výprav, že si takto všechno pamatujete
    skoro minutu po minutě, to je fantastické.
    S tím méďou to musel být šok, ještě že jich nebylo víc.
    Mějte se krásně a moc na vás vzpomínáme.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahojky,
    tak tento výlet určitě stál za to. Podle fotek to vypadá báječně. Jen nevím, jak dlouho bych lezla přes ten most :-). Myslím, že na méďu jen tak nezapomenete.

    OdpovědětVymazat