Zlatá horečka část 2.: Pádlujeme po řece Yukon vstříc Dawson City 26.06. - 30.06.2014

A je to tu! Některými jedinci dlouho vyhlížená další část našeho putování po stopách zlaté horečky je tu. Původně měla druhá část následovat hned po té první. Našim záměrem bylo se vydat na horskou tůru přes hory, tak jako většina těch nadšenců v roce 1898. Asi 50ti kilometrová tůra přes Chilkoot pass po slavném Chilkoot trail, která končí u Benettova jezera, ale také zůstala na škrtnutém seznamu – počasí nám nebylo nakloněno a navíc v tu dobu bylo 90% cesty ještě pod sněhovou pokrývkou, která postupně odtávala, což je nejnebezpečnější doba na cestu.

Po tom co zlatou horečkou posedlí nadšenci přešli hory, kudy jsme je teda nenásledovali, přečkali u jezer v horách zimu a na jaře si zbudovali nebo si donesli k jezerům lodě a spluli řeku Yukon za jarního tání 700km až po Dawson City. Někteří dobrodruzi i dnes putují na vlastnoručně vyrobených vorech celou trasou a to nejen do Dawson City, ale kolikrát podél celé řeky Yukon cca 3000 km až po přístavní město Nome na Aljašce, kde se Yukon vlévá do moře. Krom těchto bláznů, kterým tiše závidíme, jsou pak turisti jako my, kteří chtějí aspoň trochu té divočiny ochutnat a splout aspoň část řeky jako ti zlatokopové kdysi. 

Jak jsme to celé zrealizovali? No Jednoduše, půjčili jsme si kanoi v Dawson City, když jsme tam z té Aljašky dorazili, nechali u půjčovny autíčko sbalili si svých pár švestek, loď, batohy i sami sebe naložili na autobus, který pendluje mezi Dawson City a Whitehorse a ten nás vyložil na startu: Pelly Crossing. Řidič nám mimo jiné cestou sdělil, že jako mladej splul Yukon až do Nome, ale ať to neděláme, že s tím měl řadu starostí: plul tam skoro 3 měsíce, cestou prý dokonce ulovil losa mimo jiné, pak tam zamrznul přes zimu a nakonec se tam zasekl na 16 let, protože se zamiloval do eskymačky a tak místo aby se na jaře vydal domu, postavil tam srub, oženil se s ní a zůstal tam 16 let :-)

Přehled trasy:

Naše volba padla na trasu o 320 km z Pelly Crossing tj. Asi 50 km po řece Pelly, která se vlévá do Yukonu, zbytek cesty po řece Yukon až do Dawson City. Podél námi vybrané trasy není žádné město nebo vesnice, jen pár farem a osamělých usedlostí + řada historických míst, spojených se zlatou horečkou a indiánskou minulostí – místa na křižovatce obchodních a putovních cest, kudy se v létě plulo lodí a v zimě putovalo se saněmi. Místa zůstala opuštěná až po zbudování dálnice (Klondike Hwy z Whitehorse do Dawson City).

1. Den – v poledne přejezd Dawson City – Pelly Crossing (na startu cca v 15:30)

pádlování Pelly Crossing – Fort Selkirk cca 50 km

(dřívější metropole na Yukonu) dnes rekonstruovaná historická vesnička a kemp. Při našem příjezdu tam byl zrovna kontrolní bod na trase toho závodu Yukon River Quest, což vysvětlovalo, proč na nás kdosi z břehu mával při příjezdu a volal na nás „dobrá práce, jste první!!!“ zaražení pak sledovali, že přirážíme k břehu což závodníci nedělají – jedou téměř nonstop – a navíc jsme jim nesdělili naše číslo, ale fakt, že nejsme závodníci ale turisti :-)

2. Den – z Fort Selkirk podél ústí Selwyn River asi 75 km kamsi :-)
3. Den – pádlujeme dalších 75 km až před ústí White River
4. Den – 70 km podél ústí řek White River a Stewart River a 60 Mile River
5. Den – vyrážíme ráno a pádlujeme posledních 60 km podél ústí Indiánské Řeky a Řeky Klondike až do Dawson City – i když tam na nás žádné zlato nečekalo, uměli jsme si představit, jak byli ti horečkou posedlí blázni rádi, když přijeli do Dawsonu :-)

Před touto cestou jsme měli asi největší obavy, ale nakonec vše klaplo na jedničku. Proč?

Když jsme přijeli do Dawson City počasí tam vypadalo jako předchozích pár dní na Aljašce – déšť a dokonce jednu chvíli i kroupy. Předpověď počasí na další dny bylo nemožné získat, jak taky? Každý den jsme se po řece měli posunout o 70 km, je těžké se řídit předpovědí pro dejme tomu Prahu, když vyrážíte na řeku ve Vídni :-) Nemluvě o tom, že plánovaná cesta byla divočinou, kam po většinu plavby nevedou cesty a nejsou tam města – pro jaké místo tedy zjišťovat předpověď? Soutok Yukonu a White River 200 km na všechny strany od nejbližší obce? Navíc na řece se může předpověď tak rychle změnit, že jsme pochopili jedno – ověřit počasí je k ničemu :-) No smáčení deštěm, schovávajíc se před kroupami a bez informace, jak bude počasí na řece vypadat se nám do toho výletu popravdě moc nechtělo.

Další fakt to neusnadnil už vůbec a to náš první pohled na řeku Yukon – koryto je široké na několik KILOMETRŮ! Ani na fotkách, které jsme při přípravě viděli se to nezdálo až tak obrovské a to jsou na řece širší místa než podél Dawson City! A proud? Ten na fotkách vidět nebyl, napadlo nás, že když se průměrně na den počítá 70 ujetých km, tak to nebude zrovna klidná říčka, ale silný proud, který jsme v Dawson City viděli předčil naše nejdivočejší představy! Blátivě hnědá řeka se nám přímo vařila před očima, vypadala, jako české záběry z povodní! Šli jsme se tedy optat do informačního centra, zda je řeka rozvodněná, jestli tu měli vydatné deště či co. Usměvavá paní na nás koukla jako na zelenáče a oznámila nám, že takhle ta řeka vypadá normálně a že v současnosti probíhá i tradiční každoroční závod „Yukon River Quest“ takže je řeka naprosto bezpečná, jinak by ho zrušili či odsunuli. Pán v půjčovně (který mimo jiné splul Yukon taky celý) nám sdělil totéž, že řeka je v pohodě a nejsou tam úzké manévrovací zatáčky nebo nesplavné úseky. Ale počasí, no to že jako se může stát, že nám to proprší no, to nikdo neví, ale na řece se to nebere jako něco nečekaného.

Bylo to dilema, dlouho vyhlížený výlet do divočiny se nám odpískat nechtělo, ale dost nás to děsilo. Nakonec jsme se rozhodli, že do toho půjdeme, ale připadali jsme si jako naprostí blázni.

Vsadili jsme na jedinou kartu – štěstí přeje připraveným. Vše jsme pořádně zabalili, přivázali, utěsnili a pláštěnky měli neustále po ruce....výsledek? 5 dní bylo naprosto jasno, nebe bez mráčku, žádný déšť, no prostě super počasí! Až ten poslední 5tý den, ráno trochu krápalo, ale žádný liják.

Na řece opravdu nejsou nebezpečné peřeje nebo skryté kameny, ale proud je silný a občas můžete potkat mělčinu uprostřed řeky nemluvě o spoustě ostrůvků, mezi kterými může být průplav ucpaný naplavenými kládami. Ale když se držíte s hlavním proudem, všemu se v pohodě vyhnete, řeka vás sama protáhne bezpečnou cestou, ono to po většinou ani jinak nejde, můžete si říct, pojedem teď vlevo, ale pokud jde hlavní proud vpravo, tak prostě plujete vpravo, ať jste chtěli kamkoliv, proud vás nepustí :-)

Na široké řece je také občas velmi silný nepříjemný vítr, který vás může nejen zbrzdit, ale i převrátit. To byla jediná nevýhoda nádherného počasí, které jsme měli, silný vítr jsme potkali denně a kolikrát v takové míře, že jsme pádlovali jak o život a přišlo nám, že snad stojíme na místě :-)

"Jak my to do té lodi všechno nacpeme?"

"říčka" Pelly

řeka Pelly

Soutok Pelly a Yukonu

Tak vypadá půlnoc v zemi, kde slunce nezapadá :-)

historické místo Fort Selkirk na břehu Yukonu

naše stíny a historické místo Fort Selkirk :-)

Naše půlnoční fotka v prvním cíli

Odteď už pádlujeme po Yukonu

rozpadající se sruby z doby zlaté horečky u soutoku s řekou Selwyn, kdo by řekl, že tu dřív byli hostince, pošta, přístav, kostel, škola,....

Soutok se Selwyn River - svačina :-)

rozpadající se sruby z doby zlaté horečky u soutoku s řekou Selwyn

rozpadající se sruby z doby zlaté horečky u soutoku s řekou Selwyn

rozpadající se sruby z doby zlaté horečky u soutoku s řekou Selwyn

Těsně před Dawson City

Dawson City a vpravo přitékající řeka Klondike :-) Jsme v Cíli :-)

Co se vám asi honí hlavou....divočina, takže opravdu žádné kempy? Ano žádné! Najdete příhodné místo na zakotvení (plážičky na ostrůvkách uprostřed řeky byly ideální), pokud možno kde je rovinka a závětří. Měli jsme mapu, abychom se vyhnuli soukromým pozemkům. Ano, žádné sprchy, záchody, předem připravené tábořiště. Občas nějaký soukromník u své chaty u řeky otevře kemp (pár usedlostí se tam potkat dá), ale to se dost mění, tak to v mapě ani není. Jediný kemp pouze se suchým záchodem a přístěnkem s kamny jsme potkali a to hned první den na soutoku Pelly R. A Yukon R. Jinak jsme stanovali opravdu „na divoko“. 

Na takových místech jsme tábořili a nocovali :-)

Rozdělávání ohně a kolikrát stavění vlastního ohniště byl každodenní rituál

Zvířátka? Ano! Viděli jsme dva medvědy, dva losy, jednoho dikobraze, jednu horskou kozu a jednoho orla. 

Hádejte s námi co je to za zvíře?! Evča říká dikobraz, Kája že bobr :-)

I na této fotce je černý medvěd na pláži u vody, kdo ho vidí? Na takovou vzdálenost ho Evča viděla!

Kdo vidí horskou kozu? Na takovou vzdálenost a dobře maskovanou ji zmerčil Kájik

Totéž zvíře z detailu

Losy na jednom z ostrůvků, každý ostrov byl doslova posetý stopamy od losa