Po našem medvědím dobrodružství jsme strávili ještě jeden celý den v Prince Rupert. Čekajíc na trajekt jsme se procházeli městem a nasávali atmosféru přístavu a vůni dálek. Bylo krásné počasí, po těch mrazech na severu nám nyní 18°C přišlo jako tropy :-)
 |
| Historické centrum města je v tzv. Cow Bay - proto ta dekorace typu "stračena" :-) |
 |
| Totem je v městě na každém rohu a zde v pozadi je i městské muzeum |
 |
| Zašli jsme si i na oběd do místní vyhlášené rybárny - tradice skoro 100 let, to je v Kanadě dlouho :-) |
 |
| Radnice |
 |
| Vyzdobené baráčky jako tento nejsou ve městě ničím neobvyklým |
 |
| Odpolední siesta |
 |
| Tááákle veliký! |
Ta dlouho očekávaná chvíle je tu, hurá na trajekt směr Aljaška. Ojezd je 31. 05. v 6:15 ráno, což zní docela nevinně, když nám ale řekli, že auta se musí hlásit k nalodění již ve 3h ráno, úsměv nás rychle přešel. Neplatíme tedy nikde ubytování a nocujeme u bran terminálu.
Trajekt byl super vybavený - jedna paluba s barem, jídelnou - možnost koupení jidla i příprava vlastniho (toustovač, mikrovlnka), káva, čaj, máslo, marmelády, etc. gratis pro všechny. Velké prosklené posezení na přídi s výhledem na cestu, kino sál - ale tam se pouštěli filmy jen večer, poloodkrytá slunící se terasa na zádi s lehátkama, sedačkama a topením :-) Na několika místech na lodi záchody, sprchy, prostě vše co je potřeba. K autu jsme mohli v každém přístavu jinak během plavby ne. Na lodi ale byla spousta uzamykatelných skříněk na věci, které po celou dobu nechcete mit u sebe ale zase je chcete mít po ruce a ne v aute, kam se třeba 8h nedostanete.
 |
| Přístav v Prince Rupert po nalodění - ač tomu světlo neodpovídá, věřte, že jsou 4h ráno! |
 |
| A takhle houpat se to bude jako furt?!!!! Kdy už tam budem?????? |
 |
| Kino sál |
 |
| schodiště |
 |
| Trajekt je tak velký, že se na fotku celý ani nevejde, nicméně dovnitř se krom 700 lidí a spousty aut vejde třeba i bagr, míchačka na beton, kamion s cisternou, atp.....viděno na vlastní oči, jen jsme kroutili hlavou, kam se to v té lodi vešlo! |
 |
| Naše vyhřívané apartmá s výhledem na západ slunce a oceán s čerstvým mořským vzduchem - co je víc? |
Plavba trvala rovných 48 h. Měli jsme štěstí na počasí, občas se rozešly
mraky a my se kochali: ostrůvky, lesy, hory, ledovce, dokonce jsme
videli i orly a pár velryb - ale ty jen hodně z dálky. Cestou jsme stavěli v několika přístavech, ale na pevninu jsme šli jen během dvou velkých přestávek (4 hodiny) a to v městě Ketchikan a Sitka.
 |
| Takhle vypadá večeře na lodi |
Ketchikan o sobě tvrdí, že je prvním městem na Aljašce a možná na tom něco bude - rozhodně je první aljašský přístav, který potkáte při plavbě z jihu na sever a jednou z nejstarších osad je asi také. Je to krásné přístavní městečko, jehož historické centrum je z poloviny na kůlech jako Benátky :-) Centrum je typicky turistické - suvenýry, restaurace a fast foody + naháněči na různé výlety do okolí. Přímo v centru totiž kotví velké luxusní lodě, které jedou stejnou trasu jako my někdy i dále na sever jen s větším luxusem a all inclusive. Náš Ferry terminal je daleko od centra, naštěstí ani na nás místní podnikavci nezapomněli a již při vystupování z trajektu nás odchytl chlapík, že nás za 10 USD hodí každého do města a zpět před odplutím trajektu ;-)
 |
| Řada domků nemá jiný přístup než tento po schodech! |
 |
| snad půl města stojí na kůlech :-) |
 |
| Zaoceánská loď vezoucí snad víc lidí, než tu bydlí :-) |
 |
| Zatím nejlepší fish & chips v Americe |
 |
| Snad celé město je na kůlech! |
 |
| Nejzachovalejší historická ulice města - Creek street |
Sitka byla oproti Ketchikanu menší a méně turistická usedlost. Velké luxusní lodě sem neplují, mají to z cesty, jezdí sem jen trajekt. Byli jsme tam v neděli večer a tak tam vyloženě "chcípnul pes" vše zavřené a oproti Ketchikanu se zhoršilo i počasí - větrno, deštivo, zataženo. Sítky byla hlavním městem Aljašky v době, kdy patřila ještě Rusku a zrovna zde se odehrálo to slavnostní předání Aljašky do rukou USA.
 |
| Stezka totemů na okraji města kolem dřívějšího indiánského opevnění, kde se konala velká bitva mezi indiány a ruskými dobyvateli/osadníky |
 |
| Katedrála |
 |
| Tak tady se předávala Aljaška hezky z ručky do ručky |
Naše plavba skončila 02. 06. v 3h ráno v nynějším hlavním městě Aljašky: JUNEAU, to je už ale příběh pro další příspěvek.
Zdravím vás vy dva světošlápci.
OdpovědětVymazatVšechno je hezké, obrázky té božské přírody, fotky orlů a hlavně ty báječné večeře. Jenom se mi nelíbí blízkost těch medvědů a už se zase o vás bojím. Užívejte s rozumem pozemské krásy ať máte na co vzpomínat. Přeji vám hodně dalších zážitků a narejžujte si hodně zlatinek. Držím vám pěsti a moc zdravím bába.
Zatím moc hezké, uvidíme, co přinese Aljaška dál ...
OdpovědětVymazatVypadá to úžasně,nevím, jestli jsou záběry lepší z Kanady nebo Aljašky.....tady to vypadá zabydleně, žádná pustina a taky jaro asi pokročilo. A co mořská nemoc a trajekt? Když vidíme ty plné talíře, tak jsme usoudili, že se vám asi vyhnula. Zajímalo by mě, jak asi vypadá takové stěhování do domku, kam se dostanete jen po schodech - žádné kladky ani kolejnice jako měli v Amsterodamu jsem neviděla.Tady by se asi hodilo to naše pořekadlo " sbalit si svých pět švestek" :- ). Mějte se jak to půjde nejlépe a nezapomeňte se s námi dělit o nové zážitky !
OdpovědětVymazatAhoj mamka a Pepa !
Ahojky Evčo a Kajčo.
OdpovědětVymazatDěkujeme, že jste se s námi podělili o vaše zážitky z cestování po Aljašce, vypadá to kouzelně.
Celé dva dny na lodi, jak jste to mohli vydrřet?
Kájo ta cedule welcome Prince rupert, je přesně ta kterou jsme viděli při našem cestování prstem po mapě.
Mějte se krásně a hodně zdraví a zdaru přejeme.
Ahoj Kadliku a Evíku,
OdpovědětVymazattyjo dva dny na lodi, jaký to bylo? A jak to může být ty městečka na kůlech, dyk to dřevo ve vodě uhnije né.. to je zajímavé. Tak si tak říkám, že při cestě na aljašku už jste viděli možná více velryb než při samotné velrybářské výpravě, že :-) Opatrujte se. Ala
Ahoj Alu,
Vymazatjá si to docela užívala, připadala jsem si jako za starých časů, kdy se jinak necestovalo :-) Kája furt držkoval, že se to moc houpe, ale mě to přišlo, jako že se to ani nehne (zažila jsem při cestě trajektem z Británie takovou bouři, že mi jen tak nějaké houpání na lodi asi už ani nepřijde). Ale teď na to oba vzpomínáme nadšeně, byla to prostě změna, jen velryb jsme zas tolik neviděli - jen pár a z dálky, na východě to bylo lepší.
Jéé, to si umím úplně představit jak Kadlič furt držkoval, však on je trénovaný jen katlovskou a vodáckou kánoí :-D Evíku a ty jsi už zkušený cestovatel, tebě už jen tak něco nezaskočí, viď.. teď musíš fungovat jako uklidňovací prostředek pro Kájka :-D
Vymazat